náš Ferda, Papoušek Senegalský,
bydlí v čajovně a je to mazlík..., až
povyroste, můžete ho i nakrmit,ale jen specielním
nepraženým oříškem, vhodným pro papoušky, který
je v nabídce jídelního lístku :-)
Ferdu jsme přivezli v úterý 15.5.2007
s tím, že ho chovatel odebral rodičům z budky, to ještě neuměl
sám baštit, lítat, ani nebyl pořádně
opeřený. /..nevíme přesné datum narození byl v té době starý cca 3 týdny,
považujeme tedy za jeho narozeniny den, kdy jsme ho přivezli./
Dostali jsme instrukce, že dokrmovat je třeba
kašičkou každé 4 hodiny, pak 4xdenně, cca za tři
týdny vyleze z krabičky, kterou mu máme dát na dno
klece, bude se snažit vyšplhat na bidlo a trochu by měl v
té době začít zkoušet také pípat.Takže hned po
cestě domů Ferda vylezl z krabičky a usedl na prst, ještě
týž večer seděl na bidýlku, druhý den
zkoušel pípat a seděl na barovém bidýlku, za
dva dny už zkoušel baštit proso a menší
zrníčka, větší ještě neměl sílu
rozlousknout. Třetí den už držel různá zrníčka v
"ruce" a zkoušel víc a víc louskat, přesně za
týden už mával křídly a protahoval si brčka,
která se mu pěkně doplnila.
Po týdnu už baštil jablíčko, hroznové
víno, piškotky a větší semínka
slunečnic, dýní a vyloupané buráky...
..A
ve střeu 23.5.07 se prostě sebral a odletěl do ulice. Šeřilo se a panika rostla. Takže jsme běhali
skoro dvě hodiny po parku kousek od nás a hledali ho a přes
veškeré zoufalství a přesvědčení, že se s
ním už nesetkáme, se nám podařilo ho s
pomocí místních návštěvníků
parčíku sundat z větví stromů a přinést zpět.
Řeknu vám, najít zeleného ptáka v
korunách zelených stromů je opravdu hodně velký
problém. A nebýt bystrých očí mojí
dcerky, bohužel, bychom ho asi oplakali.
Původně jsme chtěli volat hasiče, protože větev byla hodně vysoko a
štafle rozhodně nestačily. Kluk z parku sice říkal, že je
jako opice a sundá ho odkudkoliv, nicméně nosnost
větviček, kde Ferdík seděl byla odhadem max. 5kg, rozhodně by
neudržely dospělého člověka a ten by ani neměl možnost jak se tam po stromu
dostat. V tom jsem na blízké stavbě zahlédla
delší žebřík, ten jsme si zapůjčili, drželi ho pod
Ferdou 3 chlapi kolmo a lezl po něm odvážný
dlouhán, který z předposlední příčky měl
co dělat, aby na špičkách na větev dosáhl. Dcerka
byla hrdinka, Ferda
dostal vynadáno, zavřeli jsme ho do klece, kde vůbec nechtěl
být, protože doposud byl zvyklý být venku v
naší blízkosti a je to pro nás
ponaučení, že mezi otevřené vchodové dveře bude
zapotřebí dát závěs, či síť. Do té
doby bude Ferdíček pěkně v kleci a pustíme ho pouze, když
nebudou otevřené dveře. Stále ho dokrmujeme
stříkačkou, ale sám už zbaští hodně
zrníček a ovoce.
A v kleci trucuje :-)
23.7.07 Ferdíček dostal novou velkou klec,156cm
vysokou, aby si zvykal, že nebude pořád volně
létat. Chvilku trvalo, než ji vzal na milost, teď už je v
ní v celku rád, ale nad volné
létání po čajovně není. Je pěkně
rozmazlený, vybírá, s kým kamarádit
a s kým ne.Už je to silák, rozlouskne co potřebuje a to
nejen k jídlu,ale i jen tak z rozmaru. /propiska,
řetízek, myš od PC, podložka pod myš a pod. Moc
rád vyklovává klávesy z notebooku.Jeho
radost ovšem nesdílí žádný z těch,
které toto postihne./
Naučil se napodobovat pípání dveří a
alarmu, říká "Ferdíček" a napodobuje různé
zvuky, které na něj někteří z nás dělají.
Stává se z něj docela pěkný mazlík, ale
vybírá si, od koho se nechá podrbat za krkem,
spokojeně vrní a otírá si zobáček o
tvář. Rozlišuje stisk zobáku, když klove do
různých lidí a rozhodně je znát, co je
mazlivé, rošťácké, poťouchlé,
nazlobené, či nepřátelské. Co postřehne velice
rychle a zpozorní, to je kdokoli, kdo něco jí. Za vše mluvila sms, která mi přišla
na dovolenou: "kukačka spokojeně visí hlavou dolů z palmy a v zobáku má salám,
který ukradla Rudovi z talíře."
Říkáme mu různě, podle toho, jak je naladěn on, či my.
/slepice, kukačka, rošťák, zelenej parchant, pipinka,
ptáček, mazlík.., záleží na situaci/
:-)
10.10.2007 Docela hezky se nám Ferdiček vybarvuje.
Zelenou pěkně prorůstají nová, oranžová
peříčka a jeho bříško je teď moc pěkně
barevné. Na fotografiích je postupná proměna vidět
a myslím, že z něj roste pěkný krasavec..
Také se zdokonalil v "akrobatických schopnostech" a
využívá každého bidýlka, větvičky,
houpačky, či prolejzačky, kterou mu nabídneme a nebo kterou si
sám najde. Velice si pochutnává na chilli
papričkách, čerstvých i sušených,
ovšem pak je to síla, když dostanete pusinku. Ta
pálíííí! :-o
Myslím, že bude docela originální
návštěva čajovny při "happy hour" s papouškem.
Může se stát, že přijde ochutnat, co máte dobrého
k jídlu.. :-)
10.12.2007 Nejen, že se ptáček vybarvuje,ale stává se z něj pěkný lotr. Co
může, to ochutná, ale také zničí. Naprosto se
specializuje na klávesnice notebooků, různé konektory a
dráty, to vše samozřejmě okusuje, přeštipuje,
vyklovává a podobně. Už také spadl i s lustrem.
Hodně rozeznává ty, kteří sem chodí a
kamarádí se, také si pamatuje, kdo ho provokuje a
čím. Proto se stalo i to, že kousnul do krve zcela
nevinného kluka, který mu podával čilipapričku.
Jiní mu ji totiž brali a zlobili ho s tím a on si začal
jídlo hlídat. /však si je také pamatuje/.
Klučina kousnutí ustál a s Ferdou jsou nyní
kamarádi. Ferdíček má rád, když se mu někdo
věnuje a společnost vůbec. Bohužel,pamatuje si, že mu někteří jako malému
ubližovali a tak není jen dobrák a někdy svoji nespokojenost s
tím, že se mu nevěnujete, či momentální nedůvěru potrestá
štípnutím..
Co je zvláštní, že ještě nekousl ženu. Asi proto, že mu žádná nikdy
neubližovala...
26.12.2009 Je to ptáček nenechavý, takže nám způsobil malou
energetickou katastrofu, kterou jako zázrakem přežil.
Jak si tak sedával na větvi, kterou má v předsíňce na zářivce u stropu,
odkud někdy též pozoruje cvrkot a nebo tam prostě jen spí, nevšimli jsme si,
že má na tomto místě i jiné zájmy. Překousal přívodní kabel k zářivce a
způsobil malý ohňostroj, shozený jistič,ale také dostal asi pěknou ránu do
zobáčku. Ten mu smrděl jak spálené hadry a milý Ferda seděl další tři dny
jako Rozárka a v zachumlání mlčel. Naštěstí nenechal tento šok na jeho
vitalitě žádné následky(snad) a zase vesele lumpačí.
14.4.2012 Bylo to opravdu nečekané zjištění pro mne, někteří se
tvářili, že to tušili dávno:-(
Ferdíček začal mít období, kdy nám všem dělal starost.Začal si trhat brčka,
daleko více přilnul k jednomu z nás/vybral si chlapa/, pojal mne za mámu a
jeho za partnera, evidentně...po poradě s papouškářem, který neváhal ani
vteřinu a označil pana Ferdu za pani Ferdu a doporučil nám pořídit jí
kamaráda, nejlépe kluka, jsme se rozhodli pořídit jí tedy kámoše, možná i
partnera. Dozvěděli jsme se, že je naše Ferda prý v silném toku. Rozumějte,
ne,že by někam tekla,ale toká:-) - Buď budeme mít štěstí, chytíme to včas a
přestane se škubáním a bude spokojená a nebo už je pozdě a za chvíli
budeme mít místo žlutozeleného senegalce, který je momentálně zelenobílý,
jen oškubané kuře:-( A tak čekáme, až nám další Ferda povyroste a budeme zde
mít senegalce dva...
Ferdíček si již dávno získal své milovníky a příznivce -
ale také odpůrce, jedním z nich je i občasný člen personálu, se kterým vede tak trochu osobní boj i s přípravnými a
vítěznými tanečky, ale jinak je to ptáček veselý,
společenský, někdy až otravný - obzvlášť, když vidí, že někdo něco
jí:-)
7.5.2012 Máme nového společníka pro naši Ferdu:-)
Ještě jsme se neshodli, jak se bude jmenovat,ale je to chlapeček, který
se narodil 26.2.2012 a je to pořádnej "kusanec"!!!
Ferda, který ve 4 letech váží 112g je drobeček, protože nový papouščí
kamarád v necelých 3 měsících váží již 145g!
14.8.2012 výsledek se dostavil...sice se
Ferda Pepy bojí (po dlouhých úvahách a debatách jsme se ustálili
pro společníka Ferdy na jméně Pepa), ale Ferda krásně obrostl
a je to zase krásně barevný papouch.
Pepánek je společník, který vyžaduje spíše lidi, než papouška,
takže máme dva závisláky na lidech, z nichž Pepa zatím vítá jakýkoli lidský
kontakt a zájem, ještě si nevybírá. Ferdíček má, bohužel, i díky některým,
kteří ho v dětství hodně zlobili, své oblíbence a soky..
Oba papoušci spolu již sdílí jednu klec,ale o vzájemném zalíbení to, zatím,
bohužel, není. Musíme doufat, že jak řekl papouškář, od kterého máme Pepu, "afričani",
potřebují čas, trvá jim to dýl, než navážou kontakt mezi sebou...
Pepa zatím zvládá nejen získávat přátele mezi našimi členskými hosty,ale
také vymýšlet a zařizovat, abychom se kolem něj nenudili. Nedávno se
například křídlem přilepil na mololapku. Naštěstí po radách zkušených
kamarádek, že sádlo a máslo udělá své, jsme odstranili většinu
neodstranitelného lepu sádlem. Takže nejen, že má Pepa stále ještě zbytky
kaše od dřívějšího krmení, kdy se dokázal neskutečně pokecat, na peří
(musíme počkat,až to odroste), ale nyní má ještě pod křídlem trochu lepu a
půlku těla stále ještě trochu od sádla:-D